„S nelibostí sleduji vyjádření části politiků. Přezíravé pohledy a vyjádření premiéra a některých ministrů této vlády dokazují, že vážnost situace stále není pochopena a o svá práva se tak musíme opět přihlásit. Na tyto traktory jsme si museli vzít úvěry a jsou naším výrobním prostředkem, bez kterého se v 21. století neobejdeme. Nechápu také potřebu politiků nás neustále rozdělovat na velké a malé zemědělce. V problémech jsme všichni a potřebujeme jejich řešení bez ohledu na to, kterým politikům jsme nebo nejsme sympatičtí,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje Václav Koutný.
„Zažíváme krizi v živočišné výrobě i speciální rostlinné výrobě. Nyní přichází na polní plodiny, které bývaly ekonomickým tahounem agrárního sektoru a produkce obilovin a olejnin pomáhala zemědělcům vyrovnávat se se ztrátami z jiných prodělečných odvětví. Na tyto problémy jsme dlouhodobě upozorňovali, nyní je ale třeba – lidově řečeno – bouchnout do stolu a dát o sobě vědět, protože se blíží doba, kdy už tady nebude co zachraňovat,“ dodává předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků Jiří Milek.
Z pohledu českých zemědělců jsou protesty namířené jak proti zemědělské politice Evropské unie, tak proti politickým rozhodnutím české vlády. Stále platí definované požadavky na pomoc zemědělcům, včetně zásadního požadavku na snížení byrokratické zátěže.